Květen 2014

Mata hari / 30.5.2014

30. května 2014 v 20:34 | Adele |  Deník

Ahoj ;)

Dneska, zatímco jsem upíjela bubble tea mi přišly na mysli počty. V neděli už je prvního června a dvacátého odjíždíme do Berlína a pak už se prakticky nebudeme učit, takže nám zbývá jenom 20 dní učení tedy necelé tři týdny, což je patnáct školních dnů.
Už musím přežít jenom patnáct dnů ve škole.
Ale taky to znamenalo, že během patnácti následujících dnů příjde to všechno - závěrečné testy, zkoušení, zoufalé snažení o vylepšení známek a nervozita.
Why not.

Nepatřím k lidem, kteří by školu nenáviděli, občas mě dokonce baví do ní chodit, ale teď nějak ztrácím chuť. Jak se rok blíží ke konci, jako by mě škola vycucávala a já ztrácela veškerou energii. A to nadšení pro studium? Hahaha.
Ale nebuďme tak sarkastičtí, radši, co se stalo v tomhle dlouhém týdnu? :)

Untitled

40 kosmetických otázek / část I.

26. května 2014 v 19:48 | Adele |  Tags

Ahoj :)

Dneska jsem si pro vás připravila kosmetický tag, jelikož mě opravdu hodně zaujaly otázky. Dlouho jsem chtěla napsat něco o kosmetice celkově, takže tenhle tag se mi opravdu moc zalíbil. Rozhodně mi dejte dolů do komentářů vědět, jak to máte vy. Jelikož má tag čtyřicet otázek, rozhodla jsem se ho rozdělit na dvě části, ta druhá asi další pondělí. :)


Čokoládová pěna - mousse au chocolat

24. května 2014 v 20:55 | Adele |  Vařím, peču

Ahoj :)

Jelikož jsem už k narozeninám dostala úžasnou kuchařku od Apetitu zaměřenou na francouzskou kuchyni, bylo mi jasné, že z ní prostě musím něco vyzkoušet. A jelikož francouzská kuchyň se zdá být nesmírně složitá, zato ovšem chutná, (co si budeme povídat, makronky jsou lahůdka, drahý jak prase a až se je naučím dělat - tzn, nebudou z nich mandlové placky - budu je píct ve velkym) našla jsem si ten snad nejjednouduší vábně vypadající dezert. Čokoládovou pěnu.

Mousse au chocolat se vám rozplívá na jazyku a zůstane po ní jen sytí, lahodný čokoládový zážitek, který budete chtít prožívat znova a znova. Není to nic těžkého, v kuchařce značeno jako velmi snadné a navíc v lednici vydrží i několik dní. Vypadá strašně hezky a můžete se vychloubat, že jste připravili francouzskou lahůdku. Píše se, že vystačí tak na čtyři porce, ale věřte mi - nesníte ani půlku. Je totiž hodně sytá. Takže rozhodně bude stačit bez problémů pro šest lidí.

Původně jsem chtěla zkusit tu od Dity P., ale potom, co jí zkoušela Magdaléna a tvrdila, že je to spíš takový krém, rozhodla jsem se pro tuhle od Apetitu, jejíž příprava je navíc snazší. Myslím, že se mi povedla podle plánu, jelikož byla krásně nadýchaná a výborná.

Už to snad nemůže mít víc plusů, takže vemte do rukou metličky a jdeme na to!


Den včely / 21.5.2014

21. května 2014 v 19:35 | Adele |  Deník

Zdravím :)

Tak dneska... jsem unavená, strašně.
Je vedro. Brutální vedro a to ještě ani není červen. A, říkám vám, ten svůj podkrovní pokoj miluju, fakt že jo, ale tohle se nedá vydržet. Asi se tu za chvíli uvařim. (I když, to bych musela plavat ve vodě, takže hurá do vany!)
Každopádně, díky maturitám máme uvolněnější rozvrh, tedy viditelně méně hodin. Dneska jsme se dokonce neučili vůbec, místo toho jsme šli na "rozkošnou akci" DEN VČELY. (věděli jste, že dneska je den včely? :o)
Takže jsme se sešli v půl deváté u kongresového centra na Vyšehradě, kam jsem cestovala poněkud hloupě metrem - metro nesnáším a navíc když už, tak jezdím jenom áčkem a béčkem, takže céčko pro mě bylo něco fáákt drsnýho. (Ty sedačky jsou krutý, prostě krutý.) Nakonec jsem se ale dostala na danou zastávku a vesele se hnala k oné ohromné budově.
Vevnitř to bylo velký a zima. Přivítal nás podsaditý muž středního věku s šedými vlasy, představil hosty, řekl, že nás ministr zemědělství pozdravuje, ale bohužel se nemůže dostavit, jak měl, jelikož má nějakou jinou, jistě velmi důležitou povinnost (chrní doma v posteli) a po dlouhých úvodních kecech jsme se konečně dostali k samotnému filmu.

Untitled

Plány na blogu - co nového chystám?

19. května 2014 v 20:35 | Adele |  Blog

Ahoj dámy :)

Musím vám říct, poslední dobou mám buď nechuť k blogování nebo neinspiraci nebo nemám čas. Teď je tady ale ten zlomový moment, kdy jsem si projížděla svoje staré články a říkala si - bylo by přece škoda tohle všechno zahodit. A pak jsem si to uvědomila - chtělo by to nějaký plán, nějaký systém, projekt. Nějaký cíl ke kterému chci směřovat, rozvrh.

Dneska jsem toho měla hodně - hned po škole jsem běžela na doučko do městské knihovny, pak jela do Uhřiněvsi na další doučování. Zrovna jsem běžela na autobus, a... najednou jsem byla na zemi. Pálily mě ruce a kolena a když se na kalhotech objevila rudá skvrna, byla mi jasné, že jsem si zase rozedřela koleno... prostě šikulka.
V takto zuboženém stavu jsem dorazila za svým "žákem" slabým hlasem mu všechno vysvětlila a naprosto vyřízená se vezla do Europarku, kde mě vyzvedla mamka. Celý den mi bylo špatně - mám hroznou rýmu a ucpané nosní dutiny - hrůůůza.

huhu


Tak a teď k těm blogovým plánům. Musím si to nějak uspořádat sama pro sebe, ale i pro vás. Jak to teda bude? Chci blog postavit zpátky na nohy, jeden článek za týden mi příjde opravdu málo a ubohé. A to navíc postrádá pořádnou kvalitu.
A já vím, že jsem schopná psát kvalitní články.

Bady, můj mazlík

18. května 2014 v 14:14 | Adele |  Fotím

Ahoj :)

Jelikož tak nějak nemám inspiraci ke psaní, vzpoměla jsem si na sérii fotek, které jsem dělalala před pár týdny - fotila jsem svého vyžlu (maďarského ohaře), Badyho. Je to můj miláček, nedávno mu bylo pět, tak jsem se rozhodla se o jeho fotky s vámi podělit. :)

Když jsem fotila, byl zrovna slunečný den - Bady ke mě rád chodí a sedá si do míst, kde přes střešní okna proníkají paprsky slunce. Vždycky to vypadá nádherně, jak se na jeho zrzavé srsti střídají všemožné odlesky. Tak jsem vzala do ruky foťák a dala se do toho.


Tvarohové třívsrtvé řezy

12. května 2014 v 19:20 | Adele |  Vařím, peču

Ahoj :)

Tak jsem se dneska dostala k přidání toho receptu. Jsem sice šíleně unavená, ale i tak jsem zvládla ještě jít na brusle. Strašně mě to baví a úplně mě to rozproudilo. :D Zatím jsem jezdila kolem baráku, tak jsem se dneska rozhodla, že se odhodlám a přejedu silnici do rozlehlé aleje, kde je na brusličky perfektní terén. Měla jsem to v plánu už včera, ale skončilo to tak, že jsem tam pět minut stála a pak se rozhodla, že to nebudu riskovat. :D No, dneska jsem se odhodlala, neohroženě jsem se zachytla popelnice a opatrně přejela silnici - zvládla jsem to! Netuším, jak dlouho bych měla jezdit, aby bruslení mělo nějaký smysl co se spalování týče, ale bylo to fakt příjemné.

Teď k receptu. Byla jsem zrovna na chalupě a chytla mě šílená chuť k pečení - jak se mi často stává, tak jsem se vrhla k mobilu, s úmyslem najít něco jednoduchého, dobrého, něco, co bych byla schopna upéct i v našich kamnech. Ne, nemáme tam troubu. A v lednici byl tvaroh, takže jsem se po chvilce hledání a rozčilování dostala k jakémusi nepřesnému, pochybnému receptu. Riskla jsem to a - mňam. Poprvé jsem přidala málo kakaa, ale když jsem dělala tenhle víkend podruhé, byly opravdu dobré.


Je to prostě snadná, rychlá buchta, k snídani, svačině, ke kávě. Ocení jí snad všichni a můžete si jí různě měnit podle potřeb, je to základní výborný recept. Navíc je hrnková, takže jí zvládnete hravě upéct v primitivním prostředí bez váhy a trouby (s kamny nebo čímkoli podobným, samozřejmě). Klíčem je, že se skládá ze tří vrstev - piškotová, tvarohová a kakakaová. Když se zakousnete a projedete všemi vrstavami, bude vám to připadat jako největší paráda na světě a přitom je to maximálně jednoduché. Tak jdeme na to.


Krátkej tejden / 10.5.2014

10. května 2014 v 20:11 | Adele |  Deník
Ahoj ;)
Chybělo mi to tady, ale nějak jsem neměla čas ani možnost napsat... uf, opět výmluvy, tak co je přeskočit a přejít k článku?
Uvědomila jsem si, že tu hrozně dlouho nebyl deníček, takže dneska se do něj pustím. :)

V pondělí jsem se děsila zkoušení z angličtiny a popravdě byla dost dobře připravená, ale nevyzkoušel mě... teď už jsem určitě všechno zapoměla a určitě mě brzo vyzkouší, jak to většinou bývá. :D Pak jsem si jela nabít opencard, jelikož jsem nemohla ten neustálý stres z toho, že mě může chytit revizor vydržet a jela doučovat angličtinu. Holčička chodí do šesté třídy, je sympatická a šlo to celkem bez problémů, až na pár přídavných jmén, kterým jsem nerozuměla, v panice jsem zoufale vykřikla, ať pokračuje, že jí pak všechno řeknu a roztřesenýma rukama si slovo překládala na mobilu...
V úterý jsem byla úplně na chcípnutí, jelikož jsme psali fyziku, ale zase nám odpadla první hodina, protože jsou maturity (ano, pro nás v nižších ročnících výhodná věc, hahah - tímto všem maturantům přeju štěstí). Na test jsem se dost připravovala, tak doufám, že se mi povedl. No, polovinu mám snad správně, to byly vrhy, které jsem celkem pochopila, ale nejsem si jistá prvními třemi příklady, takže jen nervózně doufám. Kéž by to tak byla trojka...

🍹

Co jsem dostala k narozeninám aneb patnáct

4. května 2014 v 20:59 | Adele |  I think

Ahoj! :)

Ano, konečně jsem tady. Téměř po týdnu, ale vážně, měla jsem spoustu práce. Jelikož, naštěstí, u mě stále vítězí reálný život před blogem, pořádně jsem si posledních pár dní užila - měla jsem totiž patnácté narozeniny, které měli zásadně změnit můj život.
Takže, nejdřív, zařídit občanku. Strašně jsem se na ní těšila, chápete, je to takové dospělé. No, teď se mi na ten blbej úřad vůbec nechce. Pak ta hloupá věc s opencard - musí se dobít! Achjo, achjo, kéž bych si na to našla čas a hlavně zjistila, kde všude se prodávají ty debilní kuponky.
A v neposlední řadě platba za knihovnu. To jako fakt?! Samozřejmě, je to směšná částka, ale...
komu se to všechno chce zařizovat?!

Každopádně, je mi patnáct. To je super, ne? Narozeniny jsem měla ve čtvrtek, hezky jsem si pospala a pak jsme šli na oběd do pizzerie. Hned potom jsem se letěla s Terinkou podívat na Floru, jelikož tam otevřeli HMko a my pošetile doufaly v obrovské slevy... pfff... sleva 200 na nákup nad 600,-Kč. To nám nebylo nic platné, takže jsme zase skončily s ledovým čajem u Paula, kde jsem využila svojí novou kreditní kartu, z které jsem naprosto vodvařená.
Doma jsem se dala do pečení cupcakes, učila se matiku a usnula.
Oslava s holkama začala v pátek a já byla celá zdrcená, jelikož jsem zjistila, že K. nemůže, což bylo naprd. Navíc mi umřela pískomilka a to dost brutálním způsobem - spoustu, spoustu krve. Koukaly jsme na filmy, blbly jsme a bylo to super. A překvápko - K. večer přijela! :) Pak řízky, X-men, Sweeney Todd a v sobotu jsme šly na Laser Game, což bylo fakt dokonalý. K obědu jsme si daly pizzu a pak holky odjely, kromě Teri, která u mě zůstala.

No, a co jsem dostala?
Kromě peněz, kreditní karty a kulmy, kterou jsem dostala předem to bylo tohle...